Staroměstská radnice v Praze by nebyla Staroměstskou radnicí, kdyby neměla svou proslulou věž. Staroměstští si ji přestavěli nebo lépe řečeno znovu postavili v druhé polovině 14. století. Na jižní straně radniční věže je pak pro nás připravena nejpřitažlivější podívaná - orloj.
Jak to u mnoha pražských památek bývá, ani na orloj nezapomněly pověsti. Jednu z nich určitě znáte: zpracoval ji Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.
Vypravuje, že orloj sestavil mistr Hanuš a že šlo o dílo tak znamenité (což je pravda), až nám ho cizina záviděla. Staroměstští se prý tehdy vyděsili, aby snad mistr Hanuš své zkušenosti nepoužil i pro jiná města. Sáhli proto k prostředku ve středověku docela samozřejmému: mistra Hanuše oslepili. A ten, aby se jim pomstil za jejich nevděčnost a krutost, dal se jednoho dne k orloji doprovodit, cosi kutil v jeho složitém mechanismu a zastavil jej.
Taková je pověst, ale skutečnost říká něco jiného. Objevy a výzkumy odborníků v nedávné době vyvrátily staré tvrzení, že „orloj sdělal nějaký mistr Hanuš okolo léta 1490“. Jsou doklady, že ho sestavil orlojník mistr Mikuláš z Kadaně, a to už roku 1410. A nebyl oslepen, nýbrž dostal za svou dobrou práci darem pěkný dům. Jeden mistr Hanuš však v historii orloje své místo našel. Je to Hanuš z Růže, který okolo roku 1490 pravděpodobně prováděl jeho první generální opravu. Orloj má tři části. Prostřední část se nazývá sféra a znázorňuje pohyb nebeských těles ještě podle staré představy, že Země stojí a Slunce spolu s planetami se kolem ní točí. Nejníže je umístěna kalendářní deska (měsíčník). Maloval ji Josef Mánes a kromě znaku města jsou na ní namalována znamení zvěrokruhu a jednotlivé měsíce roku, které představují výjevy ze života venkovského lidu.

(Procházky Prahou)