Mgr. Lubomír Šára

Liška Bystrouška

Rozdílné podmínky života na Zemi

Po přečtení celé příhody seřaď věty tak, jak následují za sebou podle děje. Do sešitu si vypiš neobvyklá slova, která jsou převzata z nářečí. Vyber si jedno z rčení o lišce, vymysli k němu příběh a napiš ho do písanky.

Rudolf Těsnohlídek: Liška Bystrouška

Slzy jí vstouply do očí a hrubě zaklela na svou svobodu. Nebývalo lépe tenkrát, když se válela v teple pod pecí a pod skříněmi? Ani u boudy na potupném provaze nebývalo tak zle jako teď. Co tak uvažovala, ozval se tichou, rozjiskřenou, mrazivou nocí známý hlas, který ji potěšil i podráždil. To kohout, dědic starého kohouta opatrného, procitl asi ze sna a v rozespalosti zazpíval, ač bylo stěží po půlnoci. Bystrouška neváhala. Rychle se rozhodla. Vzpomněla na díru ve zdi obkličující dvůr.
„Hoho, Bystrouško, dnes budeš jíst jak pán! Jen žádné strach, jen spí-li pitoma Lapák!“
Protáhla se děrou. Mrkla dychtivě po kurníku, mrkla po boudě Lapákově. Spal jak ponocný a pod kurníkem v krmníku chrápalo spokojeně prase. Jinak se ve dvoře ani stéblo nepohnulo. Bystrouška poskočila, přeletěla žebříček a otevřela obratně dvířka kurníku.
„Hloupáci lidé, ani si kloudného zámku neopatřijou,“ zavrčela a vpadla dovnitř. Bylo tam dusno a nepříjemně jak v leckterém obecním hostinci. Div si neodplivla, když šlápla do vysoké vrstvy slepičího neřádu. Slípky seděly pěkně pravidelně na bidle. Jak v parlamentě to zde vyhlíželo. Každá hlavu pod křídlem, ocas nedbalkově rozčepýřený, a kohout ke všemu zobák dokořán. I ve spaní měl hloupě zamilovanou tvář, jako by láska byla jediným jeho životním posláním.

(Příhody lišky Bystroušky)