Kromě toho, že se lidé o Vánocích odjakživa snažili poznat svůj osud – zda budou dlouho živi a děvčata, jestli se vdají – chtěli si zajistit v této tajemné noci také peníze a úrodu. Čarovali, aby se dozvěděli tajemné věci a vůbec, aby z této kouzelné noci měli také něco pro sebe.
Jak se tedy čarovalo
Po štědrovečerní hostině se schovaly kosti z ryb a usušily se. Když někdo později omdlel, nebo když byla uhranutá kráva, kosti se roztloukly, smíchaly s různým kořením a postižený (nebo postižená) se podkuřovali. Kdo pil na Štědrý den kořalku, toho v příštím roce neštípaly típky (komáři). Houserovi a kohoutovi se dával česnek, aby byli silní a z1í. Psovi se dával česnek také, ale nastrouhaný do mléka (aby ho vůbec sežral), a musel se ještě vyhodit z okna na dvůr. Takový pes byl potom výborným hlídačem. Na Štědrý večer všichni mužští ve vesnici stříleli a bouchali, aby zahnali čarodějnice.
Jak nabýt peněz
Když se škrábe vánoční kapr, musí se schovat několik šupin do peněženky. Než se zasedne ke štědrovečernímu stolu, má si každý položit pod talíř peníz. Štěstí má ten, kdo najde v rybě tzv. „mozkovou kůstku“. Také ji uschová do peněženky a klidně může čekat, že dostane velké peníze. Ve staročeské kuchyni se objevovaly o Štědrém dnu na stole vždycky jáhly – přinášely prý peníze.
Jak zajistit úrodu
Když rozkvete „barborka“ do Štědrého dne, přijde toho roku jaro brzy, když nerozkvete, jaro se opozdí. Na Štědrý den zabodl hospodář jeden nůž do chleba a druhý do vánočky. Na Nový rok je vytáhl, a když některý nůž zrezivěl, bude toho roku buď špatná úroda žita, nebo pšenice. Ráno na Štědrý den se také ovazovaly ovocné stromy nití, aby na nich nebyly později housenky.

(Černá hodinka, zimní čtení pro chlapce)